Connův syndrom

Sodné ionty patří k látkám, jejichž stálou koncentraci tělo bedlivě monitoruje a na jakýkoliv výkyv okamžitě reaguje. K této regulaci má velmi účinný nástroj, a to je aldosteron.

Celý proces zjednodušeně probíhá asi takto: Nízká koncentrace sodíku v ledvinách vyvolá tvorbu reninu a ten v nadledvinkách spustí tvorbu aldosteronu. Aldosteron zvýší zpětné vstřebávání sodíku v ledvinách, a tím omezí jeho ztráty močí. Spolu se sodíkem se zpětně vstřebává voda, na druhou stranu se více vylučují draselné a vodíkové ionty.

Projevy a příčiny Connova syndromu

Zadržování sodíku a vody způsobí zvýšení krevního tlaku a komplikace s ním přidružené (únava, bolest hlavy, krvácení z nosu apod.). Vysoký krevní tlak je hlavním a často jediným symptomem. Mezi další projevy patří:

• svalová slabost
• křeče
• zácpa
• časté močení (především v noci)
• poruchy srdečního rytmu

Nejčastější příčinou Connova syndromu bývá oboustranné zbytnění (tzv. hyperplasie) nadledvin. Nadledviny jsou v takovém případě zvětšené a produkují více aldosteronu. Další častou příčinou bývá přítomnost benigního nádoru v jedné z nadledvin. Vzácnými příčinami mohou být zhoubný nádor či genetická mutace.

Neléčený vysoký krevní tlak sebou nese celou řadu zdravotních rizik – od ztluštění stěny srdce, infarkt myokardu až po mozkovou mrtvici a selhání ledvin.

Diagnostika

Hlavním vodítkem poukazujícím na podezření na primární hyperaldosteronismus, je vysoký krevní tlak, jenž nereaguje na klasickou antihypertenzní léčbu.

Laboratorními testy se následně zjišťuje hladina aldosteronu a reninu v krvi. Zvýšená hladina aldosteronu a snížená hladina reninu jasně poukazují na problém s nadledvinkami. V případě vyšší hodnoty obou hormonů je problém v ledvinách a ne v nadledvinách. Ultrazvukem lze poté odhalit případné zbytnění či nádor nadledvin.

Léčba Connova syndromu

U Connova syndromu je nejdůležitější odstranit jeho nejnebezpečnější projev, a to je vysoký krevní tlak. Způsob léčby se volí v závislosti na tom, co danou situaci způsobilo.

Je-li příčinou benigní nádor jedné z nadledvin, je častým řešením její chirurgické odstranění. Pokud jsou postiženy obě nadledviny, chirurgické řešení, vzhledem k obrovskému významu hormonů nadledvin, není vhodné. V takovém případě se farmakologicky blokují účinky aldosteronu. K tomu se užívají léky jako je spironolakton nebo eplerenon.